PROJEKTY
NA
FAMO

>> vstoupit

Informace o projektu Propojení teorie a praxe ve filmové tvorbě

Hlavní myšlenkou, záměrem projektu je vytvoření trvalého partnerského vztahu mezi školou - akademickou půdou (FAMO) a zástupci praxe (partnerem) za účelem setkávání, předávání informací, zkušeností z reálné praxe a to v dlouholeté konzistenci. Tato spolupráce bude zaměřená nejen na studenty, ale i akademiky. Důsledkem by mělo být zkvalitnění výuky, zvyšování praktické relevance výuky a bezproblémový přechod studentů do praktického života včetně uplatnění v něm.

 
Název projektu: Propojení teorie a praxe ve filmové tvorbě
Zkrácený název projektu: Teorie a praxe ve filmové tvorbě
Název projektu anglicky: Theory and practice connection in film production
Registrační číslo: CZ.1.07 (Vzdělávání pro konkurenceschopnost)
7.2 (Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj)
7.2.4 (Partnerství a sítě)
17 (Žádost o finanční podporu z OPVK - IPo - oblast podpory 2.4)
74 (IP - ostatní)
Termín realizace: 10.05.2011 - 31.12.2013
 

Stručný obsah projektu

Hlavním partnerem, který přijal spolupráci na projektu je americká nadnárodní společnost Kodak Limited, která je zaměřena na řadu divizí, zaměřených je na fotografické materiály a příslušenství, digitální fotografii, kinematografii, tisková řešení, ale nesmíme zapomenout ani na vývojová pracoviště partnera v těchto oblastech.

Dalšími partnery s kterými započala jednání o možné účasti na tomto projektu a tím i naplnění jednoho z hlavních cílů tohoto víceletého projektu – zajištění praxí pro naše studenty FAMO jsou:
UPP
Frmol s.r.o.
Soundsquare a.s.

S dalšími organizacemi jsme v jednání – například s ČT (Českou televizí), kde situace vypadá velmi nadějně. Dále s APA – Asociace producentů v audiovizi, která nám poskytne podporu a nasměruje k nám konkrétní produkční společnosti

Tento projekt bude realizován přímo na vysoké filmové škole – FAMO v Písku a to v pěti hlavních etapách - krocích.

První část je věnována zahajovací konferenci, která se uskuteční oproti původnímu plánu později a to až v měsíci listopadu, tedy o přibližně měsíc později. Je to ovlivněno hlavně tím, že projekt byl schválen až koncem akademického roku. Začátek akademického roku, který je startem ve druhé dekádě října a tedy reálnou možnou komunikací se studenty i akademiky je nejbližším možným termínem. Zde budou všichni účastníci projektu seznámeni s realizačním týmem, ale hlavně partnery projektu a jejich zástupci – takzvanými odbornými garanty projektu. Ti by měli být „hlavními nositeli“ informací a zároveň odpovědnými osobami, kteří stanoví vhodná témata kolokvií – odborných diskusí, rozprav, která se budou během trvání projektu konat, vždy dvě v každém oboru.

Tyto obory byly stanoveny anketou, která proběhla v polovině minulého akademického roku na FAMO.

Výsledkem je tedy šest těchto oborů audiovizuálního díla:

  1. Scenáristika a dramaturgie
  2. Dokument a publicistika
  3. Filmová a TV reklama
  4. Postprodukční technologie
  5. Hudba a AV dílo
  6. Produkce

Kolokvia jsou druhou částí projektu. V každém výše zmíněném oboru, proběhnou dvě. Jejich termín bude stanoven manažerem projektu po dohodě s odbornými garanty a bude publikován na tomto webu, ve školním systému KIWI a na hlavních informačních panelech na FAMO.

Odborní garanti určí témata těchto kolokvií. Jeho účastníky bude celá cílová skupina, tedy studenti, akademici i odborní garanti.

Cílem této rozpravy bude najít témata, kde jsou největší rozdíly mezi teoretickou přípravou a reálnou praxí. Ty jasně definovat a stanovit postupy, které se pak následnou praxí pokusíme eliminovat. Po té bude následovat vyhodnocení.

Třetí částí jsou samotné praxe studentů u jednotlivých partnerů. Jedná se již o jasnou konkrétní činnost, která bude patřit k těm úkolům, které budou probíhat po celou dobu projektu a budou zahrnovat největší počet účastníků cílové skupiny. Bude to část, která bude náročná jak časově (každý student by měl absolvovat cca 14 dní praxe, má nárok na podporu na dopravu a ubytování), tedy i logisticky.

Náročnost bude i ve výběru vhodných kandidátů – tak aby daní studenti praxe absolvovali s maximální možnou péčí, přesností, zodpovědností. Na těchto studentech bude záviset další osud praxí u „firem“. Největší jejich obava totiž je, že jim budou spíše „překážet“ při práci než „pomáhat“. Celkem by tyto praxe mělo absolvovat cca 100 studentů, tedy zhruba 16 z každého oboru činnosti.

Čtvrtá část se již týká samotných akademických pracovníků. Ti, kteří se projektu aktivně účastní, by měli absolvovat týdenní zahraniční stáž. Jejím účelem může být seznámení se s jiným typem výuky – bude-li navštívenou organizací škola. Může to být ověření si teoretických zkušeností či dokonce hypotéz – bude-li navštívenou organizací zahraniční štáb nebo vývojové oddělení. Možné partnery budeme teprve hledat. Někteří jsou již vytipování a možná spolupráce je již projednávána. V úvahu zatím připadá filmová škola v Anglii, v Německu nebo Polsku. Nezajímavé mohou být pracoviště v Holandsku firmy ARI nebo našeho generálního partnera firmy Kodak v Německu.

Pátá část se bude zabývat komunikací všech účastníků a hodnocením výsledku všech těchto činností.

Tato část se bude vést jako hlavní osa od začátku projektu, tedy zahajovací konferencí až po poslední část, tedy závěrečnou konferencí. Bude to webové fórum, které bude (vlastně již je součástí těchto stránek) vytvořeno za účelem tohoto projektu. Nejen tohoto projektu, protože účelem je do něj přivést odborníky i začínající filmaře a diskutovat zde na téma tvorba audiovizuálního díla a jeho částí.

Diskutovat nad tématy kolokvií, jejich provázaností a hlavně přínosem pro zkvalitnění výuky a jejím provázáním s podnikatelskou praxí. Výsledky budou předneseny v závěrečné konferenci, která se sumarizuje několikaleté snažení a připraví základ do dalších let tak, aby byla naplněna minimálně udržitelnost projektu.

Dle těchto „teoretických předpokladů“ by jasným přínosem pro cílovou skupinu, tedy studenty a akademické pracovníky mělo být:

  • Získání přístupu k informačním zdrojům
  • Možnost využití příkladů dobré praxe
  • Poznání podnikatelské sféry, možnost spolupráce s odborníky již během studia
  • Přístup k nejmodernější technice, postupům a přístupům
  • Přenos zkušeností a informací
  • Možnost zapojení do projektových týmů
  • Posílení sebevědomí
  • Využití nových zkušeností na trhu práce v rámci celé EU
  • Důsledná příprava na budoucí práci u potenciálních zaměstnavatelů
nahoru ↑↑
Kodak Limited - generální partner projektu

Kodak Limited - generální partner projektu

Partnerem projektu je fy. Kodak Limited. Je to americká nadnárodní společnost, specializující se na fotografické a filmové materiály a příslušenství. Je nejstarší fungující a zároveň jednou z největších společností v oboru. Je rozdělena na řadu divizí, zaměřených např. na fotografické materiály a příslušenství, digitální fotografii, kinematografii, tisková řešení, apod. Divize Kodak Motion Picture je zaměřená na filmové materiály, příslušenství a podporu kinematografie představuje přibližně 10% celé společnosti. České zastoupení zodpovídá za činnost společnosti v celé východní Evropě.

 

Působení firmy Kodak v ČR

Kodak spolupracuje se všemi filmovými školami v ČR, včetně FAMO. Přímo pořádá řadu akcí zaměřených na podporu rozvoje kinematografie a podporu začínajících tvůrců. Vzhledem ke svému rozsáhlému záběru obsáhne prostřednictvím svých specialistů celou problematiku tvorby audiovizuálního díla. Cílem projektu je vytvoření základny pro dlouhodobé partnerství a spolupráci mezi FAMO - jeho studenty i akademickými pracovníky a fy. Kodak Limited, který působí v soukromém sektoru, konkrétně ve filmovém průmyslu.

nahoru ↑↑

Historie firmy Kodak

Kodak je významnou nadnárodní americkou společností zabývající se profesionální fotografií, kinematografií, medicínskou technologií a grafickým řešením a zpracováním fotografické dokumentace.

„Vy stiskněte tlačítko, my uděláme zbytek“ byl původní reklamní slogan firmy Kodak z roku 1890. Vymyslel ho George Eastman, který v roce 1888 uvedl na trh první jednoduchý fotoaparát. Kodak byl původně název výrobku této firmy – fotoaparátu na svitkový film. Protože byl tento produkt velice úspěšný, stal se později součástí názvu firmy. Do té doby náročný a složitý proces fotografování byl tak najednou snadný a dostupný téměř každému. Od té doby se Eastmanova společnost Kodak snažila vyvíjet nové produkty a celý proces fotografování tak, aby fotografování bylo stále jednodušší a měli jsme z něj větší požitek.

Společnost byla populární především v době fotoaparátů používajících svitkový film. Po nástupu digitálních fotoaparátů se věnuje digitální fotografii a digitálnímu tisku.

nahoru ↑↑
Scenáristika a dramaturgie

Scenáristika a dramaturgie

Scénárista:
Scénář je literární dílo určené k dalšímu zpracování (sehrání) v divadle či filmu.
Ve scénáři jsou všechny informace nutné k realizaci díla ( popis toho, co při dialogu (či monologu) postava dělá, jaká hraje hudba atd., ale i co postava říká).
Dále pro potřeby filmu existuje také technický scénář, ve kterém jsou kromě těchto informací použity také informace o umístění kamery a jak má kamera postavy zabírat. Z technického scénáře pak skriptka vyškrtává natočené scény a doplňuje dodatečné informace jako oblečení herců a osvětlení.

Dramaturg:
Dramaturg je pracovník zabývající se přípravnou uměleckou činností zvanou dramaturgie.
Jedná se o literárního či hudebního odborníka, pracovníka v divadle, rozhlasu, televizi apod., který je pověřen výběrem a sestavováním repertoáru. Repertoár bývá dramaturgy sestavován často s velkým časovým předstihem leckdy i na mnoho let dopředu.
Ve filmu se jedná o odpovědného pracovníka za literární přípravu filmu a sestavení dramaturgického plánu.

 
Publicistika a dokument

Publicistika a dokument

Publicistika (lat. publicus = veřejný, obecní) je označení typu žurnalistické tvorby a výsledku takovéto tvorby, která je zaměřena na veřejnost a určena k publikování. Na rozdíl od zpravodajství obsahuje kromě informací také autorův subjektivní názor na některé aktuální téma. Publicistika užívá analýzy, hodnocení, subjektivních postojů i přesvědčovacích prostředků (prvky emotivní).
Publicista je člověk, který aktivně provádí publicistiku, tj. vyjadřuje se k různým, často aktuálním, tématům, především hospodářským, politickým, sociálním, či kulturním v novinách, ale i v televizi, rozhlase, filmu či na Internetu.

Dokumentární film (dokument) je druh filmu, jehož hlavním cílem je zprostředkování a dokumentace skutečnosti. Snímáním reality se vymezuje oproti filmu hranému. Užívá specifických technik natáčení – snímání volnou kamerou z ruky, skrytou kamerou, kontaktního snímání zvuku, improvizované reakce na probíhající událost.
Dokumenty se někdy stávají nástrojem propagandy či manipulace, někdy jsou naopak důležitým svědectvím, manifestem, či druhem investigativní práce.
 

 
Reklama

Reklama

Reklama je jakákoliv placená i neplacená forma propagace výrobku, služby, společnosti, obchodní značky nebo myšlenky mající za cíl především zvýšení prodeje. Reklama může být televizní, novinová, internetová, rozhlasová, plakátová nebo jiná. Reklamou se rozumí přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií“.

TV reklama je forma reklamy, která je uveřejňována prostřednictvím televize. Většinou je ve formě krátkých - typicky 30 sekundových spotů, které propagují určitý výrobek, či službu.
Méně často a v širším významu může mít reklama i jinou podobu, například delších pořadů (ty však mají jiné označení – teleshopping). Může být i součástí filmů a seriálů (product placement).
Televizní reklama zabírá v průměru necelou polovinu ze všech investic do reklamy, směřujících do médií (druhá polovina je rozdělena mezi tisk, internetovou a outdoorovou reklamu).
Protože televizní reklama je schopna jednorázově zasáhnout desetitisíce až miliony (v jiných zemích až desítky milionů) diváků, je věnováno velké úsilí tomu, aby reklamy byly bezchybné a co nejdokonalejší. Spoty tak bývají velmi nákladné a pořízení vysílacího času pro jednotlivé výrobce zboží i služeb není levnou záležitostí. V prostředí Česka se cena 30sekundového spotu před těmi nejsledovanějšími programy pohybují až ve statisících korun.

 
Postprodukční technologie

Postprodukční technologie

Rozhodující část procesu filmové výroby začíná, jakmile skončí natáčení a začne filmová fáze postprodukce. Tisíce filmových obrazů musí být sestaveno v pořadí, které vypráví příběh, a scény mohou být zkráceny nebo zpřeházeny tak, aby hotový produkt odrážel režisérovu vizi. Celý tento proces lze rozdělit do několika „činností“.

Střih - většina filmů se natáčí zpřeházeně a tak „prací střihače“ při natáčení je začít sestavovat kusy filmu v pořadí, v jakém budou ve finální verzi. Filmový záběr může být přetočen na videozáznam nebo do digitálního formátu (dnes již nejčastěji), aby se usnadnilo přehazování nebo výběr, tato etapa se nazývá montáž. Dnes se však většina filmového střihu provádí elektronicky s využitím digitální techniky. Filmy se přetočí do digitálního formátu a jsou překódovány do počítače; to střihači umožňuje editovat scény na monitoru.
Střihač provádí mnoho různých etap střihu, aby docílil konečného uspořádání záběrů, jež pak vytvoří hotový film. Nejprve pracuje s režisérem, aby zdokonalil montáž všech různých úseků filmu do podoby hrubého sestřihu, což je první plně sestříhaná pracovní kopie. Součástí je i soundtrack daného filmu. Jednotlivé záběry však v tomto stadiu nejsou ještě kompletně určeny. V této verzi filmu převládá vize režiséra a říká se jí režisérský sestřih.
Během postprodukce spolupracují hlavní kameraman a režisér a dohlížejí na načasování první kopie. K pracovním úkolům v této fázi patří korekce vyváženosti barvy. Po opakovaných konzultacích s režisérem střihač sestaví záběry s vizuálními efekty konečné verze. Její délka musí být taková, jakou určili režisér, střihač a producent.
Originální negativ se pak sestříhá s použitím konečného sestřihu jako vodítka.

Zvuk - Na vytvoření zvukového filmu se podílejí čtyři etapy postprodukce. K těm patří dialogy a zvukové efekty, zkomponovaná hudba, zvuková mixáž a její převedení na filmový negativ.
Nejprve spolupracuje mistr zvuku s režisérem a střihačem při nahrávání ústřední melodie a ostatní hudby. Poté jsou vytvořeny další potřebné zvuky, případně se převezmou ze zvukové banky v hudební knihovně. Skladatel se využívá v případě, že film vyžaduje původní hudbu. Mistr zvuku pak sestříhá hudební záznam tak, aby vyhovoval filmu (u již existující hudby, na niž se vztahují autorská práva, vyřizují manažeři autorů poplatky za její využití ve filmu). Nahrávací technik pak spolupracuje s režisérem při mixáži stop s různými zvuky. Verze získaná po konečném mixu se pak převede na originální negativ. Zvuk k filmu se nahrává digitálním systémem a reprodukuje se jako optický soundtrack.

Distribuční kopie - Po výrobě originálního negativu se provádí testování barev. Jakmile jsou dokončeny všechny fáze filmu, následuje zkušební promítání; podle reakce diváků se pak provedou závěrečné střihy. Po finalizaci originálního negativu se z něj vyrobí základní kopie. Z nich se pak vytvoří duplikáty, jež slouží jako distribuční kopie.
 

 
Hudba a audiovizuální dílo

Hudba a audiovizuální dílo

Seznámení se všemi klasickými i nově vznikajícími způsoby a technologiemi záznamu a zprac. filmového a televizního obrazu, zvuku ve filmu, televizi (všech formátů a žánrů), v rozhlase a divadle.



 

 
Produkce

Produkce

Produkce je samotné natáčení filmu při jeho tvorbě a tato fáze nastává po ukončení etapy předprodukce . Její součástí jsou kamera, výroba, herectví, kaskadéři, zvířata a děti, zvuk, kostýmy a líčení, zvláštní efekty, režie, osvětlení a scéna.

Kamera - Nasvícení a natočení filmu se přeneseně nazývá kamera, a spadá do odpovědnosti hlavního kameramana. Třebaže je zodpovědný za to, jak je film nasvícen a natočen, neobsluhuje (většinou) kameru ani nerozžíhá světla. Tyto aktivity provádějí členové kamerového týmu pod jeho vedením. Ve všech fázích výroby filmu je kameraman mistrem svého oboru a umělcem. Využívá znalostí mnoha technologií, jako například filmového materiálu a vyvolávacích procesů, kamer, objektivů a filtrů; uplatňuje umělecký cit k umístění kamery a kompozice záběrů. Hlavní kameraman téměř denně prohlíží materiál, který byl v daný den natočen, a prodiskutovává ho s režisérem, aby se ubezpečil, že film vyznívá v duchu režisérova záměru.

Výroba - Výsledný svět, který má být předveden ve filmu, vytváří vedoucí výroby. Tato osoba vystupuje jako architekt, scénograf a vizionář, který má vytvořit vše - od složitých scén po drobné rekvizity. K povinnostem vedoucího výroby patří návrh a dohled nad stavbou scény, návrh rekvizit s jejich koupí či pronájmem; rovněž spolupráce s návrhářem kostýmů, aby se zajistilo, že oblečení herců bude v souladu s celkovým záměrem vyznění filmu. Šéf výroby se obvykle vyzná v architektuře, strojírenství, malířství, kreslení a divadelních a filmových uměních. Toto zázemí pak využívá při zkoumání historického údobí daného filmu a konkrétního světa a jeho obyvatel nebo k realizaci určité imaginární kultury.
Šéf výroby, který je aktivní jak ve stadiu předprodukce, tak produkce, spolupracuje s režisérem a producentem na vytváření nákresů scén. Realizace těchto nápadů vyžaduje dodržování rozpočtu, časových omezení a režisérovy vize. Vyžaduje rovněž tým, kterému se říká výtvarné oddělení, v němž působí výtvarník, autor scény, scénograf, rekvizitář, stavební architekt a architekt pro exteriéry.

 

Pracovní nabídka České televize -

UPP hledá pracovníka na pozici 2D Compositor!

Pozvánka na kolokvium Scenáristika a dramaturgie

>> více aktualit

Filmová akademie
Miroslava Ondříčka
v Písku, o.p.s.

Lipová alej 2068
397 01 Písek, Jihočeský Kraj

Tento projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a
státním rozpočtem České
republiky.

Pavel Lahodný - manager projektu
Tel.: +420 602 709 715
E-mail: vit.klasek@filmovka.cz

>> kontaktujte nás

Fotogalerie projektu

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

vyhledávání